CANNES UŽ DÁVNO NIE JE LEN PRE SNOBOV

CANNES UŽ DÁVNO NIE JE LEN PRE SNOBOV

článok



Hoši, co rádi říkají fuck you

Na festivalu v Cannes dávno neběží už  jen filmy  pro snoby, kteří místo „hovno“ říkají „ne, děkuji“.  Klasik britského filmu Ken Loach se ve svém novém filmu zaměřil na nezdvořáky, co nemají v ústech zlatého slavíka, bydlí na předměstí a nemají práci. Tak, jak u Loache konečně obvyklé. Je to režisér, který rád točí sociální filmy a tvrdí, že lidi bez práce jsou oběti naší pokrokové civilizace a že s tím musíme něco udělat. Loach je politicky levičák a filmařsky člověk, který má srdce na pravém místě. 

Cannes už dávno nie je len pre snobov

Jeho nový film Podíl andělů (The Angels´Share)  pojednává  o chudých mladých  lidech v Glasgově a o skotské whisky. Termín ‚podíl andělů‘  je v odborné hantýrce výrobců whisky to, co se odpaří z dřevěných sudů během několikaletého zrání tekutiny – má to být do 2% celkového objemu sudu. Dokonce ve filmu absolvujeme s prostořekými hrdiny exkurzi do několika skotských palíren  a dozvíme, se že jedna whisky chutná po ohni, ale jak sklouzne dolů hrdlem, je jako med.
     

Cannes už dávno nie je len pre snobov

Jak se odpařuje skotská whisky

Klasik britské kinematografie Ken Loach do Cannes přivezl patrně jeho vůbec nejlidštější a nejpřístupnější film. Ne že by snad v Podílu andělů ustoupil od tématu nezaměstnanosti a sociální periferie, to vůbec ne. To, že i jeho další film se dostal do soutěže v Cannes, přijal velký filmař s viditelným dojetím. To je docela zvláštní, protože filmaři, kteří tu zdomácněli, berou ceremonie festivalu spíš s nadhledem. Základní situace filmu je tragikomická: skupina povalečů a zlodějíčků je odsouzena k nuceným veřejným pracím. Hrdina  filmu Robbie tu ale potká sympatického sociálního pracovníka, který se ho ujme a dokonce ho pozve na víkendový výlet do palírny whisky. Milovníci whisky jsou něco jako cykloturisté. Pravidelně se scházejí, povídají si o nových výrobcích a specialitách v oboru  a dělají výlety. V jedné palírně  se ukáže, že Robbie má mimořádně vyvinutý čich a přesně pozná všechny možné odrůdy kvalitního moku – a to mu na konci v podstatě zachrání život.  Silná pachová paměť ho nakonec vynese zpátky k už téměř rozvrácené rodině a mladík může triumfovat nad svým tchánem, který ho pokládá za tragického loosera a nemakačenka. Už tohle je první rozdíl proti tomu, co Ken Loach líčil ve svých filmech dřív. Je tu něco jako solidarita, lidi si umí eventuálně i pomoct, umí se smát, umí být na sebe hodní.  Robbie je  člověk složený ze dvou částí. Jedna je prudká, asociální a násilnická a ta druhá touží po rodině, citu a pospolitosti.  Robbie je  otcem právě narozeného syna a chce si udržet rodinu. Jenže rodinu má Robbie většinou jen ve skupině svých kamarádů, což jsou podivné existence jako třeba zlodějíček z periferie nebo kleptomanka s barevnými vlasy – docela milý charakter, který má jednu vadu – kdekoli, kde něco vidí volně k dispozici, začne krást.  Robieho výborně hraje začínající herec Paul Brannigan.
    

Cannes už dávno nie je len pre snobov

Americký prezident a útlocitný killer

Loach může v Cannes pomýšlet určitě na jednu z cen, pokud ovšem porota nedá třeba přednost mistrnému dramatu Thomase Vinterberga Hon (The Hunt).  Loach si do filmu dal většinou málo známé herce. Jsou to lidé, kterým jde dobře  z huby slovní spojení  ‚fuck you‘.  Fuckují nad vším, nad penězi i středověkým hradem. Jiný fucker v jiném soutěžním filmu je Brad Pitt v roli bezohledného vraha Jackie Cogana ve filmu Killing Them Softly, který chodí v kožené bundě, vraždí na potkání a říká třeba  „slow the fuck down“, když jeho řidič jede příliš rychle.  Úkolem jeho a jeho přidružených zlodějů je okrást jiné zloděje, kteří jsou ještě o něco nebezpečnější než klan Brada Pitta. Pro mě je nepochopitelné, proč takový film je vůbec v soutěži v Cannes. Možná kvůli tomu, aby přijel Brad Pitt a vykládal tu o uměleckých ambicích filmu, který podle mého žádné umělecké ambice nemá. Možná je za vysoce umělecké pokládáno to, že Pitt fuckuje a bije své protivníky na pozadí všudypřítomných televizorů, v nichž právě řeční senátor Barack Obama v rámci prezidentských voleb roku 2008. Přítomní filmoví  kritici  dokonce napsali, že film Killing Them Softly je „temná parabola“ a oceňují, že je Jackie Cogan je útlocitný člověk, která dává přednost vraždění na dálku, protože vražda zblízka ho citově ničí. Režisér a scenárista filmu Andrew Dominik v Cannes vysvětlil, že jeho film je více umělecký než akční a Brad Pitt neodpověděl na otázku, jestli jeho dětem náhodou nevadí, když hraje role vrahů.

Dva režiséři, z nichž jeden je starý filmový válečník a druhý australský filmový divoch, který toho za sebou nemá ještě moc, ale s Bradem Pittem natočil už druhý film. Rád točí o killerech a podobných asociálních zvířatech, které na ulicích naštěstí (zatím) nepotkáváme příliš často. Možná je správné, že se oba režiséři se potkali právě v Cannes, kde si umělecké experimenty podávají ruku s komerčními výboji a klasici filmového plátna se začínajícími autory. Takže i ‚fuck you‘  režírované těmito dvěma muži zní od obou jinak, jednou lidsky hřejivě a podruhé docela  hrozivě. Čemu dáte přednost?

Prečítaje si viac o festivale v Cannes!


autor Radovan Holub 26.5.2012
Meno:
ODOSLAŤ
:)
REBRÍČEK SK
01 |
návšt. 6379
02 |
návšt. 3868
03 |
návšt. 3865
04 |
návšt. 3518
05 |
návšt. 2098
06 |
návšt. 1798
07 |
návšt. 2057
08 |
návšt. 1557
09 |
návšt. 764
10 |
návšt. 551
REBRÍČEK US
01 |
$80,0 mil.
02 |
$16,0 mil.
03 |
$11,0 mil.
04 |
$10,0 mil.
05 |
$3,3 mil.
06 |
$2,4 mil.
07 |
$2,2 mil.
08 |
$1,9 mil.
09 |
$1,5 mil.
10 |
$1,4 mil.
SOCIÁLNE SIETE
KOMENTÁRE
Kinema.sk - filmy, seriály

sector logo
network
ISSN 1336-4197. Všetky práva vyhradené. (c) 2024 SECTOR Online Entertainment / Kinema s.r.o.